:: tom :: web

:: HOBBY ::

Aktualizováno:

20.3.2010
Počet přístupů:

Roháče a Velká Fatra 2006

4.9. - 10.9.2006

Z ČR do SR :-)

Brno - Rožnov p.R. - Žilina - Dolný Kubín - Habovka

Pondělí 4.9.

Přesně o půl desáté na parkovišti FI MU na nás čekal 7-místný vůz s řidičem Milanem. Už jsme tam všichni, čekáme jen na Kláru...

Někde za Bytčou jsme se zastavili na oběd...Je jasné, že jsme si všichni dali halušky, výjimkou byla Klára...

Po několika minutách bloudění v Habovce jsme nakonec pomocí "mobilního navádění" dorazili k naší chatě...Mobilní navádění ?? No jednoduše se vytočilo číslo majitelky domu a ta nás nasměrovala :-)

V podvečer jsme vyrazili na procházku kolem Habovky...naučná stezka kolem slatinného rašeliniště...

Známý problém v Habovce - otevřená restaurace po 20 hodině...Vyzkoušeli jsme restauraci Skala...Dali jsme si pití, číšník nám dal jídelní lístky a věnoval se videohrám...na náš pokyn se vrátil a že prý už nevaří...Hmmm, to pěkně začíná...

Baníkov a Tri kopy

Adamcula - Baníkovské sedlo - Baníkov - Tri kopy - Smutné sedlo - Tatliakova chata

Pondělí 4.9.

Ráno jsme vyrazili z Habovky autem až k parkovišti poblíž bývalé Tatliakovy chaty...No..chata byla daleko ještě 80 minut chůze...

Mapa roháčských vrchů...Dneska pokoříme Baníkov, Hrubou kopu a Tri kopy...

Vyrážíme s úsměvem k rozcestí Tatliakova chata - Roháčský vodopád...

Uff, je vedro...Ačkoli venkovní teplota byla 15 stupňů Celsia...No jo Moira :-)...

U rozcestí jsme se vydali doprava Spálenou dolinou k vodopádu a k baníkovskému sedlu...to je zakryto mraky...

Roháčský vodopád...rychle několik fotek, protože za pár chvilek je foťák celý mokrý z vodní tříště...

Pokračujeme po relativně pohodlné cestičce nahoru k sedlu...

První pauza na svačinku

Ještě jsme pořád dole...

Nahoru, nahoru a nahoru

Baníkovské sedlo je už vidět...ale pořád daleko...

Odkryl se nám výhled na jedno z roháčských ples...

Konečně v baníkovském sedle po 3 hodinách stoupání...

Oběd...rohlík s taveným sýrem.. :-)

Společná fotka - Baníkovské sedlo ve výšce 2045 metrů nad mořem...

Ještě na Baníkov, druhý nejvyšší vrchol Roháčů...

Zde je krásně vidět cestička, po které jsme pomalu nabírali výškové metry...

Cesta, spíš cestička vyžadovala naši plnou pozornost...

Tak už jsme na vrchu Baníkov 2178 m.n.m.

Ještě nás čekají 4 kopy...Hrubá a Tri :-)

To není turistika, to je horolezectví...

Šlápnout vedle a jsem hned dole u parkoviště :-o

Tohle teda nemusím...

Dole je cestička, po které jsme šli nahoru...Vidíme jednu třetinu Roháčů - vrch vlevo je Pachola, kopec vpravo je Spálená, hřeben za Spálenou jsou Skriniarky, pak vrch Salatín...

Exponované úseky jsou zabezpečeny řetězy...

Počasí je skvělé, vidíme celé Roháče a nejen Roháče...

Tak tohle je Hrubá kopa...

Úsek mezi Baníkovským sedlem a Smutným sedlem, je sice krátký, ale náročný...cca 2 kilometry za 2 a půl hodiny...

Vidíme 2 roháčská plesa, celkem jsou jich 4...

Hrubou kopu jsme překonali, ještě nás čekají Tri kopy..

První kopa...

Samé lezení přes kameny...

Vidíte Radku ?...Jak se tam dostala ? 8-p ...já chci domů... :o)

Uff, bez řetězů by to asi šlo těžko...i když pro Radku a Milana byly překážkou...no jo zkušení horolezci...

Zlom mezi první a druhou kopou...

Sestup z druhé kopy

Radka a za ní Plačlivé a Ostrý Roháč, tam půjdeme až zítra...

Pohled na dvě kopy...

Smutné sedlo 1965 m.n.m., dolů Smutnou dolinou k Tatliakově chatě to bude trvat 1:30

Hledejte sviště - jsou tam dokonce dva...

Smutné sedlo mizí v dáli...

Chvilka pauzy..

Tatliakovo jezero, je krásně průzračné...

V chatě Šindlovec jsme si dali večeři - chtěl jsem jelení guláš, ale ten neměli, tak jsem si dal furmanské halušky...

Ostrý Roháč či Roháčská plesa

Středa 6.9.

Ráno bylo krásné počasí, tak jsem zase jako obvykle vyjeli autem až k parkovišti a pěšky došli až k Tatliakově chatě. Půlka skupiny chtěla lehčí trasu - Roháčská plesa a zbytek na Ostrý Roháč...

Smutné sedlo - Plačlivé - Ostrý Roháč - Volovec - sedlo Zábrať - chata Zverovka

Tak jdeme zase Smutnou dolinou ale tentokrát nahoru...V pozadí vrch Plačlivé...

Tak tuhle hřebenovku dneska půjdeme...ale až za 2 hodiny...než tam vystoupáme...

Už vidíme Smutné sedlo...opticky je blízko...

Takhle vypadá Smutné sedlo po hodině šlapání...

Konečně na sedle...

V pozadí Volovec...

Šlapeme nahoru na vrch Plačlivé 2125 m.n.m.

Touhle cestičkou jsme došlapali až sem...zázrak.. :-)

Vzadu je vidět cesta na Smutné sedlo, pokračujeme dál na Plačlivé...

Tudy, že vede cesta ??? Nojo, je tam červená značka...bez řetězů !! :-[ ...tam nejdu, zkusím to obejít...naštěstí se to dalo

Z vrchu Plačlivé dolů...sakra, počasí se zhoršilo...

Totální mlha...takže žádné panorama...Kdybychom vyrazili už ráno v 7 tak jsme měli krásné počasí, říkal Milan Radce už nevímkolikrát... :-)

Uh, huh...tohle že je turistická trasa...

Přeřetězováno...díkybohu...

Oběd pod skálou...trochu mrholilo...

Nejhorší úsek podle mě...Ostrý Roháč je fakt ostrý !! Obejít se to nedalo :-( , tak jsem musel přes tuto střechu...naštěstí jsem přes mlhu neviděl dolů, taktak jsem to přelezl...už nikdy více...

Milan byl ve svém živlu, Radka trochu, já vůbec...

Doprčic, zase hororový úsek - nic pode mnou...jen malinké spáry ve skále...Milan radil kam dávat nohy a ruce...díky :-)

Ufff, napětí ze mě opadlo, zase pevně na staré matičce Zemi...Aspoň adrenalinový zážitek...V Jamnickém sedle 1908 m.n.m...Míříme na Volovec, dle rozcestníku nám to bude trvat 45 minut

Ráno bylo 15, teď 6 stupňů Celsia...

Hranice Slovenska a Polska...

Konečně na vrchu Volovec (Wolowiec) 2063 m.n.m.- rosol wolowi nebo či tak nějak je polsky hovězí vývar... :-)

Na vrchu Rákoň 1876 m.n.m.

Sedlo Zábrať na dohled...Tam jsme se rozhodovali kudyma jít dále...měli jsme dvě možnosti - na chatu Zverovka nebo na Tatliakovu chatu...

..vybrali jsme tuto cestu na chatu Zverovka...

Cesta to byla pohodová...ale dlouhá...2 hodiny pochodu...

Konečně v chatě Šindlovec a hurá, jelení guláš měli...za 159 Sk bez knedlíků...no co, zvěřinu jím málokdy...

Roháčská plesa

Teď, jak si vedla druhá skupina...Počasí měli také pěkné :-)

Vydali se exkurznou trasou v Roháčoch...

Pauza, těch pak bylo nějak hodně :-)

Lukáš měl zodpovědnost za 3 baby, vzal to vážně a pořádně si nastudoval trasu k roháčským plesům... :-)

Cestičkou kamenitou...

První roháčské pleso...

Fotka zdola a...

...fotka shora...

K čemu ty boty na zádech ?? Že by náhradní ?? Nene, to jsou moje boty, nechtěl jsem je brát až na Ostrý Roháč, když jsem měl na sobě Lukášovy... Pěknej zmatek, co ? :o) Díky Jani...

Druhé menší a třetí větší pleso

Čtvrté roháčské pleso...

Salám Vysočina, základní výbava turisty :-)

Z Roháčů na Velkou Fatru

Habovka - Liptovská Teplá - Ružomberok - Liptovské Revúce

Čtvrtek 7.9.

Ráno jsme se sbalili a vyrazili na druhou základnu ve Velké Fatře. Cestou jsme se zastavili v Bešeňové, známé vesničce s termálním koupalištěm...Holky se nechtěly koupat, ale jen namasírovat...Bohužel maséři měli plno, tak jsme zkusili kúpele v Liptovské Teplé...

Tam měli pro veřejnost otevřeno až v 15 hodin...čekat 2 hodiny se nám nechtělo, tak jsme nasedli a vyrazili do Rožumberku, jak říkává Lukáš :-)

V Ružomberoku po pořádném hlavním jídle jsme si někteří dali zákusek, já měl Karamelový sen či jak se to jmenovalo, Lukáš Whisky cream...

Po cca 20 km z Ružomberoku jsme dorazili k naší chatě - liptovské drevenici...

Po vybalení a prozkoumání chaty jsme si zahráli na hodinku pingpong...

Večer jsme si dali těstoviny s kečupem či cikánskou omáčkou, po té se jen zaprášilo... :-)

Velkofatranský okruh

Liptovské Revúce - Pramen pod Čierným kameňem - Sedlo Ploskej - Vyšná Revúca

Pátek 8.9.

Ráno vydatně pršelo, tak jsme vstali později a lelkovali v chatě...Když déšť přestal, tak jsme se domluvili, že vyrazíme na Rakytov...Tak jsme šli...

Jako první jde Lukáš, ale ne ten, kterému ukazujeme máslo :-))...

Pořád stoupáme...no jo když naše chata je ve výšce pouhých 680 m.n.m. a sedlo, kam chceme dojít je ve výšce 1266 m.n.m.

Stále husím pochodem...

Jezírko v bedle, nebo jak se ta houba jmenuje...

Čas na svačinku, vytahujeme oplatky Bebe, věnečky apod. vše z čokoládovny Opavia :-)

V bezejmenném sedle u Čierného kameňe...Dohadujeme se kam dál...

Po červené ne, po zelené, ale kam...Rozhodli jsme, že na Rakytov nepůjdeme, ale do sedla Ploskej a pak dolů zpátky k chatě...některým už čvachtalo v botech...není nad celokoženou obuv...kam se hrabou goretexky... :-)

Všude bobky od oveček...však jsme viděli hodně salaší...

Cesta blátem...jsem se divil, kam až se to bláto dostane na Janiných gatích :-))

Hmla, furt hmla...

Snímeček v sedle Ploskej...

Čas na hlavní sváču, tedy oběd...

Sestupujeme dolů po žluté značce...Mlha pomalu mizí...

I Nízké Tatry jsou vidět...

Jedna z mnoha salaší...

Dolů na Magury 1082 m.n.m., tam jsme našli hromadu bedel...

V hospodě v Liptovské Revúci...

První kuchař a smaženice...byly výtečné..

Druhý kuchař a grilované kuřecí maso...taky výtečné :-), byly i grilované klobásky...večer jsme měli břicha k prasknutí...

Vzhůru na Ostredok

Liptovské Revúce - Zelená dolina - Chyžky - Ostredok - Krížna - Východné Prašnické sedlo

Sobota 4.9.

Ráno jsme se koukli z okna...Slunko svítilo, žádný mráček na nebi..Super, tak jsme rychle vyrazili na nejvyšší vrch Velké Fatry Ostredok...Cestou jsme se stavili pro pár kalorických bomb, jedna sněhulka pro každého...

Začátek cesty Zelenou dolinou byl pohodový, malé stoupání na asfaltce...ale teď to začíná naostro...620 metrové převýšení se musí někde projevit...

Pauza pod chladivým stínem stromu...

Vzadu je vrch Ostredok, ve skutečnosti Suchý vrch, jak jsme zjistili později...

Před námi sedlo Chyžky s 1340 metry n.m...

V sedle Chyžky nebo také Kýšky...

Kde si dáme oběd...tady, nebo ještě kousek dál...

Nakonec jsme si dali oběd na vrchu Chyžky...

Ovečky, ale baču jsme nikde neviděli... :-/

Stoupáme na vrch Suchý vrch :-)

Suchý vrch 1549 m.n.m.

Tak támhle je Ostredok...

Ostredok 1592 m.n.m. je nejvyšší vrch Velké Fatry...a výhled z něj byl parádní...viděli jsme Nízké Tatry i Vysoké Tatry a jiné horstvo...Hlavně hřeben Nízkých Tater od Donoval až po Chopok...Tak po něm jsem před pár týdny šel...